TZ: Nadace Neziskovky.cz

Slyšeli jsme, že máme mít veřejnou sbírku i na aktivitu, na kterou jsme dosud nemuseli, poradíte nám? Jak to s těmi veřejnými sbírkami tedy je? Z kraje mi tvrdí, že musím mít veřejnou sbírku už jenom proto, že používám Darujme.cz! Jak je to možné?
Na tyto a další otázky spojené s problematikou veřejných sbírek najdete odpovědi v článku, který vznikl ve spolupráci koalice Za snadné dárcovství a Nadace Neziskovky.cz. Autor článku je členem pracovní skupiny k veřejným sbírkám při Radě vlády pro nestátní neziskové organizace.

Realizuji individuální fundraising. Musím mít vždy veřejnou sbírku?
Nikoli, nemusíte. Veřejná sbírka je nezbytná jen v určitých případech. Ty popisuje Zákon 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách (dále jen “Zákon o veřejných sbírkách”). 

Věděli jste, že právo neziskové organizace získávat zdroje pro své fungování (fundraising) je zakotveno v Deklaraci OSN z 1998 (čl. 13) nebo vychází např. z Mezinárodním paktu o občanských a politických právech OSN z 1966 (čl. 22)? Jde o mezinárodní právní dokumenty, k jejichž dodržování se zavázala i Česká republika. 

Individuální fundraising můžete provozovat libovolně. Samozřejmě za dodržení ostatních právních regulí. Například při dodržení ochrany osobních údajů – Nařízení EU 2016/679 “GDPR”, Zákon č. 110/2019 Sb., které omezuje třeba to, kdy a koho můžete kontaktovat s žádostí o dar. Dále je třeba respektovat Nový občanský zákoník a Zákon o dani z příjmu, které definují kupříkladu co je dar, kdy je osvobozen od jakých daní a podobně.

Jednu specifickou oblast individuálního fundraisingu pak reguluje i Zákon o veřejných sbírkách. Ten hovoří ve svém prvním paragrafu a odstavci takto:

“Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen "sbírka"). Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.”

Z toho vyplývá, že veřejná sbírka je povinná při kumulativním splnění všech pěti kritérií:

• získávání a shromažďování příspěvků,
• peněžitá forma příspěvků,
• dobrovolnost příspěvků,
• předem neurčený okruh přispěvatelů, od nichž jsou peněžité příspěvky získávány a shromažďovány,
• předem stanovený veřejně prospěšný účel, pro který jsou peněžité příspěvky získávány a shromažďovány.

Pokud některé z kritérií není naplněno, nejde o veřejnou sbírku. Pokud tedy například jednáte s velkým dárcem o daru, nejedná se o veřejnou sbírku, jelikož zjevně jde o předem určeného přispěvatele. Dle opakovaných vyjádření Ministerstva vnitra není veřejnou sbírkou ani případ, kdy nežádáte na konkrétní účel, ale obecně na provoz organizace. Toto však dle našeho názoru nemá oporu v zákoně, jelikož ten o požadavku na “konkrétní” účel nehovoří. Natož o míře, kdy účel je už dostatečně konkrétní nebo ještě nikoli. Zákon hovoří pouze o “předem stanoveném veřejně prospěšném účelu”. 

Zde je záhodno zmínit, že každá veřejně prospěšná nezisková organizace má svůj účel už dostatečně jasně a transparentně definovaný ve svých stanovách, zakládacích listinách. Debata by se mohla vést pouze u subjektů, které jsou založené k “vzájemné prospěšnosti” a do jaké míry je tato prospěšnost i ve veřejném zájmu. Ale to již není předmětem tohoto článku.

Je zákonná povinnost mít veřejnou sbírku vázaná na nějakou konkrétní fundraisingovou metodu nebo nástroj?
Metodou jsou zde myšleny například typické metody individuálního fundraisingu (major donors, direct mailing, online fundraising, P2P fundraising, face-to-face, telefundraising, e-mail fundraising, lead generation, atd.) 

Nástroji se pak rozumí typické nástroje fundraisingu v českém kontextu (např. Darujme.cz, Daruj správně, DMS, telefon, jakýkoli poskytovatel platební brány atd.)

Zákon o veřejných sbírkách nehovoří o žádném výše zmíněném fundraisingovém nástroji ani metodě ve smyslu, že by z jejich používání automaticky vyplývala povinnost mít veřejnou sbírku. 

Kde se vzal ten zmatek?
Zákon o veřejných sbírkách tu máme už od roku 2001 (novelizovaný 2012). Tak proč se otazníky o povinnosti nebo nepovinnosti veřejné sbírky hojně objevují právě nyní? Nejistotu mezi neziskovými organizacemi přinesla Příručka k zákonu č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (dále jen “Příručka). 

Ministerstvo vnitra ji vydalo zkraje roku 2020 s cílem vnést pořádek do nejednotného posuzování veřejných sbírek v jednotlivých krajích. Potíž je, že se v ní objevují diskutabilní pasáže, jako třeba tato: 

“(...) jakákoliv skupina osob oslovených ve spojitosti se shromažďováním dobrovolných peněžitých příspěvků je vždy neurčitým okruhem možných přispěvatelů, jelikož nelze dopředu nikdy určit, kdo do sbírky přispěje a kdo nikoliv.” (Příručka, strana 3):

Podobná tvrzení v Příručce vytvářejí dojem, že veřejná sbírka je de facto veškeré oslovování individuálních dárců, jelikož v praxi nikdy nevíte, jestli vám darovaný nakonec přispěje, nebo nikoli.

“Příručka neposkytuje právní argumentaci podporující uvedený výklad ani popis interpretačních postupů, jejichž použití autora k závěru vedlo. Jakkoli lze připustit, že by rozsáhlejší právní argumentace šla nad zamýšlený účel příručky, je v případě takto sporného výkladu, jdoucího proti dosavadní aplikační praxi, absence jakékoliv právní argumentace na újmu přesvědčivosti příručkou podaného výkladu.” – Advokátní kancelář Petr Svoboda
“Pokud bychom přijali výklad veřejná sbírka naznačený v Příručce (...), pak by se jeden z definičních znaků veřejné sbírky dle ZoVS – předem neurčený okruh přispěvatelů – stal fakticky obsolentním a zcela by ztratil význam. Dle tohoto výkladu by se totiž v praxi vždy jednalo o předem neurčený okruh přispěvatelů, byť by organizátor jmenovitě oslovil třeba i jen několik osob. Takovýto výklad však dle našeho hodnocení odporuje úmyslu zákonodárce, jak jej vyjádřil v textu rozebíraného ustanovení.” – Stanovisko LEGALITÉ advokátní kanceláře, s.r.o.

Příručka je určena pro kraje, které o veřejných sbírkách rozhodují. Zpočátku jimi byla kvitována. V současné praxi už ale vyvolává otazníky a nejistotu nejen u samotných neziskových organizací, ale právě i v některých krajích, pro které byla původně vydána. 

Výsledkem je, že ji už některé kraje považují pouze za informativní a případnou povinnost veřejných sbírek posuzují stejně jako před vydáním Příručky: individuálně a dle Zákona o veřejných sbírkách. Nic jiného jim ostatně ani nezbývá, jelikož hned na první straně Příručky je správně oznámeno, že “Při jejím užití je třeba mít na zřeteli, že názory zde uvedené představují právně nezávazná stanoviska a doporučení Ministerstva vnitra.” Jinými slovy: není na jejím základě možné cokoliv a po komkoliv chtít, protože rozhodný je v tomto případě pouze zákon.

Co se s tím zmatkem aktuálně dělá?
V současnosti je zřízena pracovní skupina pro veřejné sbírky Výboru pro legislativu a financování při Radě vlády pro nestátní neziskové organizace. Jsou jí účastní zástupci sítí a střech neziskových organizací, krajů i Ministerstva vnitra.

Detailní informace o práci skupiny i zápisy z jednání jsou veřejně k dispozici zde.

Kam dál?
Situace je bohužel taková, že na mnoho otázek nepanují jednotné názory (mezi neziskovým sektorem, Ministerstvem vnitra, kraji a dalšími). V praxi tedy můžete narazit na situaci, se kterou vám ani zde uvedené souhrnné informace neporadí. V takových situacích doporučujeme:

Kontaktovat s dotazem přímo příslušné úředníky a úřednice z předmětného krajského úřadu (popř. Magistrátu hl. m. Prahy). V tomto případě jen upozorňujeme, že někteří krajští úředníci vás budou povinovat veřejnou sbírkou už jenom proto, že zmíníte používání některého z online fundraisingových nástrojů. Bez ohledu na to, že by se řídili Zákonem o veřejných sbírkách a analyzovali kumulativní naplnění všech pěti kritérií (viz výše). Kontakty najdete na webových stránkách jednotlivých krajů.
V případě nejasností na krajské úrovni kontaktujte přímo Ministerstvo vnitra, pod které kraje spadají a které vydalo předmětnou příručku. Agendu má na starosti Mgr. Petra Střechová, která je k dispozici na petra.strechova@mvcr.cz.
V případě, že budete potřebovat podrobnější právní konzultaci, můžete poptat naše právní odborníky zde.