Na doporučení Ministerstva zdravotnictví bude nebo je většina ambulancí zavřená. Psychologové ale budou v normální pracovní době poskytovat dále služby přes SKYPE, telefon.

PhDr. Adam Suchý, klinický psycholog a psychoterapeut a Doc. PhDr. Miroslav Světlák, PhD., přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky připravili několik doporučení:

Milí Češi a Moraváci na jedné karanténní lodi,
víme, že jste ve stresu a pod tlakem. Neexistuje sice žádná zázračná rada, jak na dálku zatočit
s úzkostí, psychickými potížemi či virem samotným, ale jako kliničtí psychologové a
psychoterapeuti jsme pro vás připravili stručný soubor doporučení, který vám v tyto dny snad
přijde k duhu:

• Můžete prožívat úzkost, vztek, frustraci, bezradnost. Následně můžete prožívat i stud a vinu za své projevy. Může vám to být jedno a být nad věcí. Můžete se nadměrně
  pozorovat a všímat si každého zakašlání. Všechny tyto projevy jsou normální. 
• Každá krize někdy skončí, každá epidemie přejde. V historii přešly horší nákazy.
  Koronavirus není mor, nezabije vše živé, na co sáhne. Pro většinu populace tak
  neznamená přímé ohrožení života. 
• Dodržování současných opatření je klíčovým aktem ohleduplnosti k těm, jejichž životy
  nákaza ohrozit může (především senioři a již dříve nemocní). Když se zahltí
  zdravotnický systém, nebude umět pomoci těm, kteří to potřebují. Noste roušky. 
• Epidemie a přijatá opatření omezí náš „plnotučný“ život a mohou přivodit finanční
  potíže, ale bude to mít řešení. Každý problém má totiž své řešení. To ale přijde na řadu, až se s nákazou vypořádáme. Zatím nic neplánujte. 
• Náš organismus dokáže nést velkou míru zátěže a nepohodlí. Pro lidstvo to není nic
  neobvyklého, jen jsme na to trochu zapomněli. Je normální nemít se vždycky jen dobře. 
• Zkuste aktivně pracovat na svém klidu a dobré náladě. Tak jako vás dokážou strhnout
  negativní emoce a špatné zprávy, dokážou to i ty pozitivní a dobré. Pokud máte někoho
  nakazit, zkuste ho nakazit optimismem. 
• Po odeznění naštvání, brblání a strachu si lidi nakonec začnou pomáhat. Buďte k sobě
  laskaví a nehledejte viníka (vláda, lyžaři atd.), i když je to přirozené. Většina lidí
  skutečně nechce nikoho vědomě nakazit. Hledejte způsob, jak být platní druhým. 
• Naordinujte si mediální dietu. Není třeba neustále sledovat zprávy v TV, a ještě je
  aktivně vyhledávat na internetu. Můžete si být jisti, že nic důležitého vám neuteče.
  Ignorujte konspirační teorie a věnujte se i něčemu jinému, než je koronavirus. 
• Karanténa nejsou prázdniny. Najděte si pevné body v každodennosti a stanovte si režim.
  Využijte nucené volno na dodělání domácích restů. Dovolte si izolovat se od členů
  rodiny v jiném pokoji. Nesnažte se dořešit dřívější rodinné spory právě teď. 
• Karanténa není ani mejdan. Kocovina zhoršuje psychickou kondici a náladu,
  nepřehánějte to. 
• Mluvte o situaci se svými dětmi (i ti nejmenší vnímají váš neklid) a uklidněte je
  sdělením, že jim vážné nebezpečí nehrozí, ale musíme chránit babičky a dědy a
  nemocné lidi. 
• Pohyb, spánek, strava, ohraná píseň stále dokola, samozřejmě v rámci možností. 
• Pokud to umíte a troufnete si, skutečně se zastavte. Každá krize je příležitost a můžeme si z ní něco odnést. Třeba zjištění, že lze přežít i bez víkendu stráveného v nákupáku.
  Že spoustu našich potřeb přichází s nabídkou zvenčí, ale ve skutečnosti toho zase tolik
  nepotřebujeme. Atd. atp., každý podle svého filozofického rozpoložení. 
• Nechovejte se jako nemocní, pokud skutečně nemocní nejste. 
• Pokud nemáte žádné příznaky, nebo jen lehké, nechoďte se testovat na koronavirus a
  zůstaňte doma. Jestli máte z viru strach, nedává žádný smysl chodit tam, kde je ho
  nejvíc.
• Nelžete lékařům o svých symptomech a pobytu v zahraničí. 
• Chovejte se ke zdravotníkům slušně, i když jste sami ve stresu. Oni jsou ve větším. 
• Vyjádřete podporu zdravotníkům, prodavačům, policii a dalším skupinám, které jsou
  nejohroženější a fungují na hraně svých sil, potřebují to. 
• Pokud vás přepadne silnější úzkost, zkuste tzv. trojúhelníkové dýchání: Začněte volným výdechem. Poté pomalý nádech nosem (při kterém v duchu počítáte od 1 do 4), zadržení dechu (stejné počítání), pomalý výdech ústy (stejné počítání). Několikrát opakujte. 
• Hlavním zdrojem úzkosti jsou naše myšlenky. Ty je třeba zastavit. Použijte k tomu
  svých pět smyslů, zastavte se a jednoduše si zkuste říct nahlas nebo v duchu, co právě
  teď vidíte, slyšíte, hmatáte kolem sebe, cítíte a jakou chuť vnímáte v ústech. (Jde o
  konkrétní jednoduché věci, např. vidím stůl, slyším tikat hodiny atd.). Dostanete se tak
  do přítomnosti, dál od myšlenek a úzkosti. Zkuste použít kdykoli, když se vaše
  myšlenky na buducnost začnou vymykat kontrole. 
• Jiný způsob používá US armáda: zastavte se, třikrát se pomalu nadechněte a vydechněte (aktivujete tzv. parasympatikus) a uvědomte si, co právě teď prožíváte a kde jste. V duchu pojmenujte tři věci, které vidíte kolem sebe. Opět je to způsob, jak se zakotvit v přítomnosti a jak předcházet neuvědomovanému stresu. Klidně střídejte všechny postupy. 
• Jestliže jsou vaše obavy a psychické potíže větší, než sami zvládáte, kontaktujte
  telefonicky nebo elektronicky psychology, které najdete na internetu. Mnozí kolegové
  jsou připraveni na poskytování krizové intervence na dálku.

Opatrujte se a držte se. Tohle zvládneme.

PhDr. Adam Suchý, klinický psycholog a psychoterapeut, Olomouc
Doc. PhDr. Miroslav Světlák, PhD., přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky, Brno