Povinnost zapsat skutečného majitele plyne § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.

„Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.“

Skutečný majitel je tedy vždy člověk, fyzická osoba. Jde o člověka ve specifickém postavení k určité právnické osobě (či ke svěřenskému fondu). Za skutečného majitele lze obecně označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje.

Například u spolků může být skutečných majitelů více.

Jsou stanoveny určitá vodítka, indikátory, podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Vždy je však třeba mít na paměti, že jejich cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho materiální definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě.

Spolek, obecně prospěšná společnost a společenství vlastníků

U těchto právnických osob je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk

1.    disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv nebo

2.    má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků.

Nad rámec zákonných ukazatelů skutečného majitele se lze v případě uvedených, obvykle neziskových právnických osob domnívat, že velmi často vůbec skutečného majitele ve smyslu materiální definice mít nebudou. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše (podobně jako u obchodních korporací) obvykle člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané právnické osoby. To neznamená, že např. spolek nemůže mít skutečného majitele ve smyslu materiální definice; takové případy však nejsou pravidlem.

Uvedené se uplatní také ve vztahu k dalším právnickým osobám vedeným ve spolkovém rejstříku – pobočné spolky, zahraniční spolky, pobočné spolky zahraničních spolků, zájmová sdružení právnických osob, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.

I v případě společenství vlastníků lze mít často za to (s ohledem na větší množství vlastníků a jejich malé podíly), že skutečný majitel u něj reálně neexistuje. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů zapíše v souladu s § 4 odst. 4 písm. b) bodem 3 zákona č. 253/2008 Sb. člen statutárního orgánu společenství vlastníků.

Právnické osoby veřejnoprávní povahy zapisované do veřejného (obchodního) rejstříku

V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby.

Ústav

U ústavu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

1.    zakladatelem ústavu nebo

2.    osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou ústavu (tj. je členem kontrolního orgánu)

Nadace a nadační fond

U nadace a nadačního fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

1.    zakladatelem nadace nebo nadačního fondu,

2.    osobou, v jejímž zájmu byla nadace nebo nadační fond založeny nebo působí, nebo

3.    osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou nadace nebo nadačního fondu (tj. je členem kontrolního orgánu).

Svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond

U svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

1.    zakladatelem svěřenského fondu,

2.    svěřenským správcem svěřenského fondu,

3.    obmyšleným ze svěřenského fondu, nebo

4.    osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu.

Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná.

Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Pro návrh na zápis do evidence je připraven inteligentní formulář, který je možné vyplnit pouze elektronicky.  Vyplněný formulář je třeba zaslat příslušnému rejstříkovému soudu elektronicky datovou schránkou nebo ho opatřit elektronickým podpisem a odeslat běžnou elektronickou poštou. Formulář je také možné vytisknout, opatřit úředně ověřeným podpisem a odeslat v listinné podobě poštou.

Pro přístup do neveřejné části evidence je pro orgány a osoby dle § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., připravena žádost o dálkový přístup, kterou je po vyplnění nutné zaslat na Ministerstvo spravedlnosti.

Veškeré informace, včetně inteligentního formuláře jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR: https://esm.justice.cz/ias/issm/podani